Před patnácti dvaceti lety bylo zcela běžné, že firma používala několik rozdílných software (systémů) pro oddělené evidence. Například účetnictví, výroba i sklad byly vedeny zcela zvlášť ve vlastním programu. S tím se však objevoval problém ve vztahu k přenosům dat, integrační platformě, která by byla schopna data sbírat ze všech systémů, vyhodnocovat je, a navíc k nim vytvářet model budoucího vývoje.

Tomáš Prchal  je nadále přesvědčen o tom, že čas komplexních ERP systémů nekončí. Bude pokračovat dál, jen si začíná připouštět myšlenku, že se něco v této oblasti musí změnit.

 

Rozvoj komplexních systémů vedených ideou „všechno v jednom“ na sebe nenechal dlouho čekat. Tyto systémy slibovaly zjednodušení ve způsobu zpracování dat, díky čemuž bude možné řídit firmu na základě on-line informací bez nutnosti pořizovat další a další nákladné programy. Toto byla, respektive stále je hlavní argumentace dodavatelů ERP.

 

Čas běžel a já se postupně přesunul na druhou stranu barikády – do poradenské oblasti, kde jsem se začal čím dál častěji setkávat s nutností řešit problémy spojené s komplexností ERP a jejich nedostatečnou specializací. Specializace – to je to, co chybí všem těm, co „dělají všechno“. Slovo specializace se v ústech výrobců ERP systémů mění na oborovost. Výrobci sami o sobě říkají, v jaké oblasti jsou dobří, kde mají nejvíce zkušeností, jako příklad můžeme uvést obor vodáren či strojírenství. To samo o sobě není problém, protože se tím deklaruje ona úzká specializace. Problém nastává ve chvíli, kdy čím je širší zpracovávaný obor (typicky strojírenství), tím oborová řešení mizí a do popředí vstupuje silná customizace ERP, tedy snaha výrobců dostat zákazníka do standardů systému bez jakýchkoli programových úprav.

 

Chci být objektivní, tedy ani tyto výše zmíněné snahy nemusí být nutně problémem, někdy naopak mohou zákazníkovi přinést nové pohledy na věc. Ovšem pouze do chvíle, než začnou do jisté (někdy značné) míry popírat logiku a principy fungování dané firmy.

 

To je přesně okamžik, kdy může nastat zklamání z očekávání u zákazníka, který implementuje ERP systém a začne se ptát, zda vůbec je tento systém schopen řešit jeho individuální požadavky, aniž by musel platit za další programové úpravy a vysvětlovat, v horším případě učit dodavatele, jak má s danou problematikou řešení zacházet, a ještě za úpravy vydat poměrně vysoké sumy. V takové chvíli se zákazník začíná aktivně zajímat o jiná, tentokrát specializovaná řešení na trhu. Často se to týká APS, logistiky a dalších oblastí, kde dochází k častým a někdy rozsáhlým změnám, na které je nutné reagovat bez prodlení.

 

Za posledních několik let mi praktické zkušenosti přináší čím dál více příležitostí zažít, že v konkrétních případech je mnohem efektivnější, a dokonce i levnější, pořídit specializované řešení pro oblast, která firmu „živí“, a ostatní evidence řešit jiným, často uživatelsky příjemným systémem, který nevyžaduje zásadně takové náklady na zřízení a provoz, jako tomu je u ERP systémů. Navíc tím zákazník získává schopnost vytěžit mnohem víc (někdy i maximum) z používaných systémů, a ne pouze část ze systému komplexního, který má tolik modulů a funkcionalit obecně uzpůsobených pro „všechny“ uživatele, že jejich využití bývá často minimální. Bohužel jsou ale součástí licence, je třeba platit jejich aktualizace a nakonec se náklady na ně projeví ve výsledku i v čase (mzdě) jeho zaměstnanců.

Odteď už vám žádná novinka neunikne